SÍLA JEDNODUCHOSTI A SOUSTŘEDĚNÍ

• Žijeme ve světě, kde většinou platí, že čím víc, tím líp.

• Usilujeme o víc peněz, víc toho konzumujeme (a nemyslím tím jen jídlo), víc vyprodukujeme a taky pracujeme víc, než kdy dřív.

Doba Covidová tohle malinko pozměnila, ale díky ní se nám možná přidaly obavy, jak to všechno zvládneme (výuka dětí, omezení na každém kroku, starost o rodiče, situace v práci, jestli budeme mít peníze atd. - dosaďte si sami).

O to víc se nám možná bude hodit zaměřit se na to, co je skutečně důležité dělat, a co naopak nedělat, abychom žili plnohodnotným vyváženým životem.

Nechala jsem se inspirovat silou jednoduchosti Lea Babauty a podělím se jeho i mou vlastní zkušeností, jak si život usnadnit a získat prostor si ho užít. Je to trochu delší, tak pokud je tohle téma to „vaše“, vyhraďte si čas nebo si to rozdělte na jednotlivé úseky. Kdybyste si v tom nevěděli rady a/nebo potřebovali pomoc, navedení, jsem vám k dispozici.

Tak pojďme na jednotlivé kroky:

1) Stanovit si prostor.

2) Rozpoznat, co je důležité a zjednodušovat.

3) Zaměřit pozornost.Vytvořit si návyky. Začít v malém.

Toto je jedna z možných postupných cest zjednodušování našeho života technikou Kaizen, tj. po malinkých krůčcích, které nás nezastraší ani neodradí. Tajemství spočívá v budování návyků a nemyslím tím stereotypy, kdy jedeme na autopilota a nejsme vůbec přítomní, ale naopak užitečné nové návyky, které nám pomohou vybudovat nové neuronové sítě a posunout nás dál k životu, jaký žít chceme.

1) Na začátku je vhodné si určit, JAKÉ OBLASTI VE SVÉM ŽIVOTĚ CHCEME MÍT (např. kromě rodiny, vztahu a práce také sport, rozvoj, kamarádi, čas pro sebe apod.), jakou váhu pro nás jednotlivé oblasti mají a co je v tom pro nás úplně nejdůležitější. V tomto bodě se rozhodujeme, které věci, co běžně děláme očesat (rozuměj nedělat) a které naopak posílit a dělat je neuvěřitelně dobře, aby měli maximální účinek. Znáte určitě Parretův zákon 80:20, kdy 20% čehokoliv, dává 80% výsledku – jen vědět, kterých 20% to je. Tímto uvolníme prostor k postupnému budování životní rovnováhy a rovnováhy přijímání a vydávání.

Ale pojďme na to od začátku. Můžete si k tomu zvolit jednu z těchto možností nebo jejich kombinaci.

a) Projděte si nejdřív své aktivity a činnost, prostě všechno, co děláte a u každé se zeptejte sami sebe:

• Když toto budu dělat, bude to mít dopad, který potrvá déle než tento týden nebo měsíc?

• Je to to, co mě dovede k tomu, co chci?

• Jak důležité to, co chci, pro mě je?

A podle toho se snažit určit, které aktivity budou mít DLOUHODOBĚ největší účinek.

b) Začněte od svých cílů. Pokud jste si skutečně pojmenovali „věci“/stav, který chcete např. za půl roku dosáhnout, můžete si vše naplánovat tak, abyste každý den dělali ty věci/kroky, které vám pomohou se k cílenému stavu přiblížit. Dejme tomu, že máte 3 dlouhodobé cíle: každý den upřednostněte ty, které vás k nim přiblíží. Tím si zajistíte, že se budete věnovat věcem s nejvyšším účinkem, protože se vztahují přímo k těmto dlouhodobým cílům.

(A tady nemám na mysli jen nějaké pracovní výkony, ale i naopak – třebas cítíte, že chcete víc času trávit v přírodě, víc relaxovat, víc se věnovat sobě nebo rodině – pak je opravdu důležité vědět, co vás k tomu může přiblížit a začít to pomalu, ale okamžitě dělat).

Pokud ve Vašem životě existuje nějaká oblast, která vás zahlcuje a kterou byste si přáli zjednodušit, stanovte si meze.

např. Máte na starosti příliš mnoho věcí? Omezte je jenom na cca 3 nejdůležitější apod.

Položte si tyto otázky:

• Ve kterých oblastech života se cítím zahlcený/á a přetížený/á?

• Co bych si přál/a ve svém životě zjednodušit?

• Kromě úkolů, které musím v různých oblastech života splnit, přál/a bych si omezit počet věcí, které vlastním, počet informací, které dostávám, nebo počet věcí, které mám na zodpovědnost?

Možná Vás slova jako omezení, meze apod. překvapují, jsou ale brány v jiném kontextu, než limity lidského potenciálu, který je neomezený. Život bez omezení je totiž jako vzít hrnek s rudou barvou a vlít ho do oceánu – barva se rozplyne do nicoty. Omezit se na důležité znamená vlít ten hrnek do 5-tilitrového kanystru. Když se např. vydám na nákup bez představy, co chci koupit, tak se často stane, že odejdu se spoustou věcí, které jsem neplánovala a v podstatě ani nepotřebovala nebo dokonce nechtěla a postupně se obklopím harampádím a „Konzum“ s velkým K si mne ruce. Samozřejmě kažý máme své nastavení, takže tohle neberte jako dogma a spíš se řiďte vlastním selským rozumem.

Důležitá je pointa a to zjednodušení, soustředění se na důležité, zaměření vydávání energie na to, co chci, respekt k sobě a svým prioritám, efektivnější práce...

2) JAK VYBRAT TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ A PAK TO ZJEDNODUŠIT?

Nejdůležitější je naučit se rozlišovat, co je vlastně podstatné. Teprve potom můžeme něco zjednodušovat.

Klíčové je určit, co jsou ty nejdůležitější věci, pak už je mnohem snadnější omezit to ostatní ( úkoly, informace, závazky, nepořádek…). Prostě eliminovat všechno, co není nezbytné.

Možná znáte starý vtip: „Jak vytesat sochu slona? Prostě osekat všechno, co nevypadá jako slon. Jen nejdřív musíme zjistit, jak slon vlastně vypadá.“

Jak nezapřahovat vůz před koně, tedy jak vybrat to nejdůležitější.

Pro své rozhodnutí, co vybrat, můžete využít systém následujících otázek:

1) Jaké jsou moje hodnoty? Tj. na čem mi OPRAVDU záleží nejvíc? Jaké vlastnosti chci mít, na jakých principech chci založit svůj život?

2) Jaké jsou moje cíle? Čeho chci v životě dosáhnout? Do kdy? Co chci dneska? Co tento měsíc? Tento rok? A ten příští? Co za 5 let? Co za 15?

3) Co mám rád/a? S kým rád/a trávím čas? Co rád/a dělám?

4) Co je pro mě důležité? V osobním životě, v pracovním životě, v dalších oblastech.

5) Co bude mít největší dopad? Co bude mít největší účinek na váš život, práci, na ostatní oblasti života?

6) Co bude mít největší dlouhodobý dopad? Je totiž rozdíl mezi vysokým účinkem a dlouhodobým účinkem.

7) Potřebuji versus chci.

8) Eliminuji, co není nezbytné. Někdy je snazší postupovat opačně, pokud je pro mě těžké pojmenovat to nejdůležitější a nezbytné. Začněme vyškrtáváním věcí, které nejsou nezbytně nutné.

9) Stále přehodnocuji.

Zjednodušit život neznamená ho vyprázdnit – cílem je UMOŽNIT V ŽIVOTĚ PROSTOR TOMU, NA ČEM NÁM SKUTEČNĚ ZÁLEŽÍ.

3) Nejúčinnějším nástrojem je SOUSTŘEDĚNÍ. Jak využít jeho sílu?

Soustředěním se na:

• cíl

• přítomnost – např.: když jíte, jezte ( tedy nedělejte nic jiného, vychutnejte si to, všímejte si, co jíte…) atp.

• aktuální úkol

• pozitiva – registrovat negativní myšlenky a vědomě je nechat jít

Osobně mi dává nejvíc zabrat bod „být v přítomnosti“ a nedělat milion věcí naráz. Ale učím se a vytvářím návyky. Zkuste to taky.

Nejlepší je se zaměřit vždycky jen na 1 návyk – ne jako já, kdy jsem na začátku tak moc chtěla být efektivní a vybudovat hned všechno co nejrychleji, až to byl galimatyáš a tělo nevědělo, co má dělat dřív, tak rezignovalo. Na vybudování návyku soustřeďme veškerou energii min. po dobu 21 -40 dní. To se dějí v mozku i ve vašem životě divy.

K návykům a technice Kaizen se ještě v některém z článků vrátit a dám pár tip, jak zavést a využít.

Tak hodně odvahy si vpustit do života to, co chcete a vypustit to ostatní.

Jana

Inspirováno Leem Babautou